Vše o 3I/ATLAS

Ještě než začneme 

O objektu 3I/ATLAS chystám živě vysílanou přednášku, ve které vám všechny aktuální poznatky vylíčím dopodrobna. Budu rád, když mě podpoříte a zakoupíte si lístky do přední řady z pohodlí vašich domovů. Je to jen 50 korun a rozhodně budou stát za to!

Přístup k livestreamu zakoupíte zde.

Co je vlastně objekt 3I/ATLAS zač?

Vypadá to jako kometa a chová se to jako kometa. Je to tedy kometa.

Komety jsou malinký, špinavý, sněhový koule, ale věřte mi, že takovou byste do nosu při zimní koulovačce dostat nechtěli. Malinký jsou totiž na vesmírný poměry.

Typicky má jejich jádro průměr pár set metrů až několik desítek kilometrů a obsahuje led, prach, zmrzlý oxid uhličitý, amoniak a metan a sem tam nějaký ten nerost. Navíc sviští rychlostí až několika desítek kilometrů za sekundu. Ostatně proto byly od roku 1978 zakázány na MS v koulované.

Charakteristické jsou svým plynným a prachovým ohonem, který umí udělat na obloze opravdu parádní podívanou, leckdy pozorovatelnou i pouhýma očima. Táhnout se můžou i desítky milionů kilometrů za kometou. V dalekohledu pak okouzlí i jasnou komou obklopující jádro. Brilantně je zachytil třeba oceňovaný český astrofotograf Petr Horálek.

Kometa C/2020 F3 NEOWISE (12. července 2020, Jablonné - výhled na Suchý vrch, Česko), autor Petr Horálek.

Drtivá většina komet pochází z oblasti zvané rozptýlený disk, která se nachází přibližně 30 au od Slunce. Tedy 30 astronomických jednotek, 30 vzdáleností Země-Slunce a 4,5 miliardy kilometrů.

Ovšem v případ 3I/ATLAS tomu tak není. Tato kometa totiž nepochází ze Sluneční soustavy.

A proto ji tak vědecká komunita žere!

Kde přišla ke svému jménu?

Je již zavedenou tradicí, že nově objevené komety či planetky pojmenovává jejich objevitel. Zároveň je v jejich pojmenování „zakódováno“ několik dalších informací. Jsou to rok a pořadí objevu a typ objektu:

• P/ označuje periodickou kometu, která pravidelně obíhá Slunce s periodou nižší než 200 let.
• C/ označuje neperiodickou kometu.
• X/ má neznámou orbitu. Jde zpravidla o historické komety, u kterých to už nezjistíme.
• D/ tato kometa zmizela, ztratili jsme ji, nebo se rozpadla. Označení D vychází z anglického disappear, tedy zmizet.
• A/ je ve skutečnosti planetka, asteroid. Ale než jsme to zjistili, domnívali jsme se, že to kometa byla.
• I/ je kometa, která nepochází z naší sluneční soustavy, ale z mezihvězdného prostoru, neboli anglicky interstellar.

Tak třeba 25. prosince 2024 objevil český astronom Martin Mašek kometu, která nyní nese jeho jméno C/2024 Y1 Mašek. Y1 značí první kometu objevenou v druhé polovině prosince.

Když budete šikovní, můžete si nějaký ten vesmírný objekt pojmenovat taky. Jen prosimvás nekupujte pojmenování hvězdy, to je fejk jak bejk.

Naše kometa 3I/ATLAS měla původní pojmenování C/2025 N1 ATLAS. Byla objevena 1. července (N1) roku 2025 systémem ATLAS, což je vlastně akronym pro Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System. Ten zahrnuje 4 teleskopy umístěné na Hawaii (tam jsou dva), v Chile a Jižní Africe. Slouží k vyhledávání asteroidů s potenciálně kolizním kurzem.

Kopule dalekohledu na Mauna Loa ze systému ATLAS. Autor Henry Weiland.

Po zjištění, že jde o mezihvězdnou kometu, třetí svého druhu, byla přejmenována na 3I/ATLAS.

Kde se teď kometa 3I/ATLAS nachází?

Pořád někde jinde. Podle studie publikované v Astrophysical Journal Letters letí totiž rychlostí 58 km/s a to jsou docela fofry. Její zdánlivou polohu na hvězdné obloze si můžete najít třeba na portálu The SkyLive. Kde se nachází ve sluneční soustavě se dozvíte na ATLAScomet.com.

Slunci byla nejblíže 30. října, kdy se dostala 

Poloha komety 3I/ATLAS dne 8.11.2025

Dá se 3I/ATLAS pozorovat očima nebo dalekohledem?

Ne. Hvězdná velikost této komety je >15,4 mag. Jde tedy o velice slabě svítící objekt a očima jej neuvidíte ani v těch největších komerčně dostupných hvězdářských dalekohledech.

A i kdyby, momentálně se nachází na denní obloze, takže je nepozorovatelná už z principu.

Může nás 3I/ATLAS ohrozit?

Jakékoliv riziko je vyloučené. Kometa se k nám nedostane blíže než 270 milionů kilometrů. 

Předpokládaná trajektorie komety skrze Sluneční soustavu.

Co je na 3I/ATLAS tak zajímavého?

Je to teprve třetí pozorovaný objekt, o kterém bezpečně víme, že nepochází ze Sluneční soustavy, a to je sakra velká novina! Zjistit se to dá studiem její dráhy, která je silně hyperbolická. Navíc má kometa vůči Slunci relativně vysokou rychlost, kterou nemohla získat gravitační interakcí s některou z našich planet, jak vysvětluje studie prováděná pomocí dalekohledu o průměru 10 m.

Gran telescopio de Canarias, foto ESA.

Nám to tak dává unikátní možnost „osahat si“ těleso, které není zdejší, a dozvědět se tak o vesmíru zase o něco víc. Objekty, které nepochází ze Sluneční soustavy, se totiž hledají sakra těžko. Zpravidla to budou malé objekty, které uvidíme teprve až ve chvíli, kdy se k nám přiblíží natolik, aby je ozářilo Slunce. A to je sakra velká haluz.

Proč 3I/ATLAS zpomaluje, zrychluje, zjasňuje… 

Protože to prostě komety dělají, nejsou to totiž zrovna stabilní objekty. Jak se dá od „sněhových koulí“ očekávat, sluneční záření jim nedělá příliš dobře. Pod jeho vlivem sublimují, roztávají, místy explodují a tak dále. Jejich vývoj se tak horko-těžko modeluje a nezřídka se předpovědi našich modelů sakra pletou. 

Často se stává, že vlivem nerovnoměrného zahřívání povrchu komety Sluncem, dojde k její drobné explozi. Situace, jako když hodíte špalek do ohně a on za chvíli bouchne. Žár ohně ohřeje vzduchové bublinky ve dřevě, které při expanzi lupnou a občas je to i velká šlupka. O to větší je u komety. Nezřídka se tak stává, že z komety vytryskne přímo plynný gejzír, který kometu roztočí, zpomalí, zrychlí, vychýlí či přímo rozmetá na malé kousíčky a kometa se tak rozpadá. Podobné výtrysky byly naměřené a detekované i u této komety. 

Plynné výtrysky komety 103P/Hartley.

Jde o mimozemskou loď nebo sondu?

Ne. Jde o kometu. Nicméně mnozí se snaží tvrdit opak. Jako důkaz jim posloužila třeba tato fotka komety 3I/ATLAS pořízená systémem Gemini North telescope's Gemini Multi-Object Spectrograph. Konspirátoři vám budou tvrdit, že zachytil mimozemskou loď, kterou má být ta řada barevných teček. Fakt je ten, že vidíme pohyb typický pro kometu, akorát snímací systém ji střídavě zaznamenával skrze různé barevné filtry a my zde vidíme seskládaný kompozitní snímek. 

Kompozitní snímek komety 3I/ATLAS. Barevná řada znázorňuje pohyb komety zaznamenaný skrze různé barevné filtry. Zdroj Noirlab.

Čím je kometa 3I/ATLAS atypická?

Kromě toho, že pochází z mezihvězdného prostoru, je toho celkem dost a pro mnohé zatím nemáme vysvětlení. Přesto však nejde o nic, co by nás u komety vyloženě dostalo do kolen. 

Tak třeba typicky je povrch komet především z ledu. V případě 3I/ATLAS je však povrch tvořený především zmrzlým oxidem uhličitým a uhelnatým, přičemž oxidu uhličitého tam Vesmírný dalekohled Jamese Webba JWST detekoval nezvykle hodně. Proto zřejmě kometa ani není tak jasná, jak by mohla být. Zmrzlý oxid uhličitý totiž chrání ledové jádro.

Další chemickou pozoruhodností je, že ve spektru komety nebylo detekováno železo, zatímco niklu je v ní víc než dost. Zpravidla bývá poměr těchto dvou prvků v kometách vyrovnaný, ale není tomu tak vždy. 

Zvláštní je i trajektorie samotné komety. Ta je až podezřele dobře nasměrována k našemu Slunci, tak aby kolem nás krásně proletěla. Nicméně kdyby takovou trajektorii neměla, nikdy bychom ji nenalezli. Je tedy sice zarážející, na druhou stranu jinak by to vlastně ani nešlo.