První kroky s novým dalekohledem

0. Dej ho dohromady

Očividně. 

S dalekohledem v krabici toho fakt moc neuvidíš a asi ani nepotřebuješ Hvězdáře, aby ti tohle moudro řekl. Nicméně i sestavení dalekohledu ti hodně dá. Pomalu a postupně se seznámíš s jednotlivými komponentami a hlavně si za světla ukážeš, kam co patří.

1. Zjisti, co je to vlastně zač

Zpravidla se to dozvíš na krabici a bude se ti to hodit. Když požádáš zkušenějšího o radu, bude se tě na to ptát.

Z nejrozšířenějších typů dalekohledů se můžeš setkat s:

• refraktorem aneb čočkovým dalekohledem, který ti dá vzpřímený obraz a širší zorné pole
• reflektorem aneb zrcadlovým dalekohledem, který
• katadioptrickým aneb kombinovaným dalekohledem, kde máš jak čočky, tak zrcadla. Nejčastěji jsou to Maksutovy nebo Schmidt-Cassegrainy.

Více se dozvíš v mém popisu jednotlivých dalekohledů.

U dalekohledu budeš mít napsaná dvě čísla oddělená lomítkem a je třeba vědět, co znamenají. Např. 150/1200, 130/650, 70/700 a mnoho dalších. Obě čísla popisují určitý rozměr dalekohledu, konkrétně první je průměr objektivu v milimetrech, druhý je pak ohnisková délka.

2. Nauč se počítat

Zas tak hrozný to ale nebude, neboj. Prakticky si vystačíš s jedním vzorečkem, se kterým vypočítáš zvětšení dalekohledu. Ale řeknu ti jich rovnou víc.

Zvětšení dalekohledu neboli přiblížení vypočítáš vydělením dvou čísel. Zajímá tě ohnisková délka dalekohledu (viz předchozí bod) a ohnisková délka okuláru (bývá napsána přímo na něm).

Z = ohnisková délka dalekohledu / ohnisková délka okuláru

Maximální teoretické zvětšení dalekohledu ti říká, co ještě můžeš z dalekohledu vyždímat, než tě zastaví fyzika. Jednoduše řečeno jde o dvojnásobek velikosti objektivu v milimetrech. Dalekohled o průměru 150 mm ti tedy dá maximálně 300násobné přiblížení.

Zorné pole určuje, na jak velkou oblast na obloze vlastně koukáš. Často platí, že čím větší přiblížení, tím menší zorné pole. Není proto divu, že pořádně přiblížená planeta zmizí, než se pořádně rozkoukáš.

Zorné pole [°] = Zdánlivé zorné pole / zvětšení

Zdánlivé zorné pole je údaj, který najdeš napsaný na okuláru nebo jeho krabičce. Pro představu Měsíc má na obloze velikost asi 0,5°, galaxie Andromeda skoro 2°, Jupiter asi 0,017° a Saturn ještě míň.

3. Seřiď si hledáček

A teď už konečně něco praktickýho!

Hledáček je důležitý prvek dalekohledu, díky kterému budeš na obloze zaměřovat objekty. Zaměřovat bez hledáčku, je jako hledat telefon v obýváku lupou.

Aby hledáček dobře fungoval, musí mířit stejným směrem jako dalekohled. Stačí pár milimetrů a rázem koukáš do jiného koutu naší galaxie. Seřízení hledáčku je skvělý způsob, jak se naučit pracovat s dalekohledem. Ideálně to tak proveď během dne, ať pak ve tmě nezmatkuješ.

Jak seřídit hledáček dalekohledu

• Dalekohled umísti ven a vyber si nějaký dobře viditelný a zaměřitelný bod – satelit na komínu, anténa vysílače, kostelní věž, dopravní značku…
• V hledáčku zaměř tento objekt.
• Podívej se do okuláru, pravděpodobně bude mířit jinam.
• Dalekohled nasměruj tak, aby byl hledaný bod ve středu zorného pole.
• Zafixuj dalekohled.
• Podívej se do hledáčku a pohybovými šrouby jej nastav tak, aby správně mířil na tvůj bod.
• Zkontroluj obraz v dalekohledu.

Pár tipů:

• čím vzdálenější objekt, tím přesnější seřízení
• začni s malým přiblížením a postupně přibližuj

4. Stáhni si Stellarium

Stellarium je podle mě nejlepší aplikace pro nás Hvězdáře. Obsahuje řadu nástrojů, které využiješ pro pozorování a ukáže ti oblohu, jak vypadá tam, kde se nacházíš.

Naplánuješ si s ní pozorování, pomůže ti najít objekty a v prémiové verzi umí ovládat i některé dalekohledy.

Je k dispozici v Google Play i AppStore a v základu je plně zdarma. Nicméně doporučuju si těch pár peněz připlatit a jít do prémiovky.

K dispozici i na PC, kde je plně zdarma.

5. Začni zvolna

Ze začátku nemusíš hned hledat ty nejzapeklitější objekty, ty už vyžadují trošku cviku. Začni Měsícem, vyzkoušej planety a nejjasnější hvězdy a uč se, jak pracovat s dalekohledem.

Podívej se na aktuální pozorovací plán, kde najdeš souhrn řady objektů, které jsou momentálně pozorovatelné a rozděluji je i podle obtížnosti zaměření.

6. Pořádně se obleč

Ano, zním jako tvoje maminka.

Protože jsem promrzl už nesčetněkrát a trošku se z toho poučil. Nejlepší pozorovací podmínky bývají za mrazivých jasných nocí. Navíc u dalekohledu se zas tak moc nehýbeš. Prochladnout se dá opravdu rychle, znovu se ohřát už tak lehký není. A komu by se chtělo chodit domů, když už je jednou konečně jasno, že?

Termoska s čajem (a troškou medoviny) se taky šikne.