Klenot zimní oblohy

Otevřená hvězdokupa s označením M45 je klenotem zimní oblohy. Vzdálená pouhých 444 světelných let je krásně pozorovatelná pouhýma očima. A protože je to uskupení poměrně neobvyklé a nápadné, má pro něj své pojmenování snad každá kultura.

Kuřátka jsou vlastní nám Slovanům, jen tu slepičku tam nevidím. Vikingové je zase označovali za kuřátka bohyně Freyi.

Keltové je viděli poněkud depresivněji. V jejich dobách vycházela tato hvězdokupa za soumraku začátkem listopadu, tedy v období, které si spojujeme s mrtvými. Ať už jde o Dušičky, Halloween, Día de los Muertos a všechny další.

Sedm sester má původ v řecké mytologii, ačkoliv vidět na obloze pouhýma očima všech sedm nejjasnějších hvězd je fakt kumšt, standard je šest. Máia, Élektra, Taygeté, Alkyoné, Kelainó, Steropé a Meropé byly dcera Titána Atlanta a Pléioné. Protože to byly pořádný šťabajzny a pronásledovali je láskychtiví muži, proměnili je raději bohové ve hvězdy. Nevím, jestli si pomohly, když je teď šmírujeme dalekohledem.

Ostatně v dalekohledu je to fakt krásná podívaná. Nedopočítáte se sedmi kousků, ale uvidíte jich tam desítky. Chce to co nejširší zorné pole, a tak se na ně opravdu hezky kouká skrze refraktor.

Autoznalci ve hvězdokupě uvidí logo značky Subaru, což je vlastně japonské pojmenování tohoto objektu.

No a Američani to vzali po svým. Oni totiž nemají Velký vůz a Malý vůz, zato mají specifické stravovací návyky. A to se promítá i do jejich popisu noční oblohy. Tam tedy najdete Velkou naběračku, Malou naběračku a Malinkou naběračku.

Foto Seestar S50 s difrakční mřížkou pro vytvoření křížového efektu u hvězd. Měl jsem na expozici pouze 20 minut, ale i tak to stačilo, abychom viděli náznak reflexní mlhoviny, která hvězdokupu oklopuje.