Z
akce pro obyvatele Velkého Újezdu z minulého týdne mi totiž nejprve přišla jen jedna jediná fotka, zato doprovázená kupou vychlámaných smajlíků.
Vždycky než začneme, mám ve zvyku ukázat, co to ten hvězdářský dalekohled vlastně je. A tenhle není nic jiného, než dutá plechová roura s velkým zrcadlem na spodku, jedním menším nahoře a okulárem. Je to jednoduchý, je to prostý a je to geniální.
Čtyři sta let starý design, který dodnes nese pojmenování po svém vynálezci – Newton. Ano, to je ten samý pán, který fyzikálně a matematicky objasnil, proč kočky shazují věci ze stolu. Doteď jsou tyhle dalekohledy mezi amatérskými astronomy asi nejpoužívanější, protože přináší nejlepší poměr cena/výkon.
Pozorování pro svoje sousedy zorganizoval Radek, za což mu patří z mojí strany obrovský dík. Takže DÍK! Začali jsme už v šest večer a pokochali se pohledem na zapadající Slunce, které v dalekohledu ukázalo zajímavou kombinaci skvrn. Navíc se předvedl nádherný halový jev zvaný boční Slunce a po západu jsme viděli i krepuskulární paprsky stoupající zpod horizontu.
No a večerní pozorování patřilo Saturnu, mým oblíbeným dvojhvězdám a došlo samozřejmě i na nějakou tu mlhovinu či galaxii.
Jo a máte nejvyšší čas si mě zarezervovat na vánoční večírky! Protože tam vám ukážu nejenom Saturn, ale i Jupiter. Tak šup napsat, ať se můžete během ládování chlebíčky s pařížským salátem naládovat i tunou astronomických informací.
A já teda odvčil budu k dalekohledu přistupovat zásadně jenom z boku.