Košík
0 Kč
S naším sousedem, Andromedou, máme nakročeno k pořádnýmu spojení. Z měření totiž vyplývá, že se k sobě přibližujeme závratnou rychlostí 110 kilometrů za sekundu. Což při vzdálenosti přibližně 30 miliard miliard kiláků (jojo, miliardy jsou tam záměrně dvakrát) znamená, že za nějakých 5 miliard let, kdy už nám vyhasne Slunce a vyjde poslední epizoda Ulice, splyneme v jednu obří galaxii.
Jak ovšem dokážeme zjistit rychlost tisíce miliard hvězd, které jsou vzdálené 2,5 milionu světelných let?
Prakticky na úplně stejném principu, jako měříme rychlost silničních pirátů – Dopplerovým jevem. Ten určitě moc dobře znáte. Projevuje se změnou frekvence mechanického vlnění (zvuku) či elektromagnetického vlnění (světla, UV/infračerveného záření atd.).
Z každodenní zkušenosti známe tu zvukovou část. Představte si, že okolo vás projíždí vysokou rychlostí třebas motorka a při průjezdu udělá klasické ŇÍÍÍÍÍÍÍÍJAUUUUUUUUUU (víte, co myslím, že jo?). Když se k vám totiž přibližuje, slyšíte vyšší frekvenci a jakmile se začne vzdalovat, uslyšíte frekvenci nižší.
S rychlostí hvězd a galaxií je tomu nejinak. Když se k nám galaxie přibližuje, její světlo zvyšuje frekvenci a posouvá se blíže do modré barvy. Naopak když se vzdaluje, tak červená. Čím vyšší je tento frekvenční posuv, tím vyšší je pak rychlost.
V praxi pak koukneme na konkrétní spektrální čáry, na kterých vyzařuje vodík ve hvězdách, a okamžitě vidíme, jak jsme na tom se vzájemnou rychlostí.
Naše srážka s Andromedou bude samozřejmě podívaná na dlouhý lokte, nicméně ne tak dlouhý, jako reklamní bloky v televizním vysílání. Andromeda bude na obloze postupně zvětšovat svoji velikost a jasnost. Ostatně už teď je pozorovatelná okem a zabírá plochu přibližně 4 úplňků. A jakmile nastane protnutí, budeme po stovky milionů let pozorovat hvězdný tanec a proplétání, než se všechno pomaličku ustálí.
Galaktická splynutí nejsou nic ojedinělého. Galaxie se totiž často a rády vyskytují v takzvaných kupách, třeba naše lokální kupa čítá 40 kousků. Kupy drží pohromadě gravitace, jak jinak, a občas nastanou šikovné podmínky pro to, aby se dvě galaxie daly dohromady.
V přímém přenosu to můžeme pozorovat třeba u mojí oblíbené Vírové galaxie M51. Ve velkém dalekohledu zde rozlišíte jádra dvou interagujících galaxií a na fotografii už jasně vidíte, že jde opravdu o probíhající splynutí.
Vírová galaxie M51. Zdroj obrázku NASA APOD.
Mají se ovšem naši potomci obávat srážky s hvězdou, která si to k nám přihasí z jiné galaxie?
Není třeba. Přestože se v tomto vesmírném tanečku potká přibližně 1500 miliard hvězd, nedojde k prakticky žádným srážkám. Mezihvězdný je totiž především prázdný. Odpovídající přirovnání je následující:
Rozmístěte na celou Afriku 5 pomerančů. Vezměte šestý, stoupněte si na Měsíc a zkuste se trefit do jednoho z nich.
Nicméně podle studie z univerzity v Cambridge dost možná hrozí, že naše sluneční soustava bude vymrštěna mimo tuto nově vzniklou galaxii. Co už.
Rozhodně se můžeme těšit, že noční obloha bude řádově bohatější na zajímavé objekty a uskupení. Kalendář mám na rok 5 000 000 2025 mám zatím volný, takže klidně můžete začít provádět rezervace na soukromá pozorování (víkendy bývají rychle fuč!).
