Astrofyzikální revoluce

Johannes Kepler byl datový analytik, který šel sakra proti proudu. V dobách skalního geocentrismu obhájil prakticky kacířskou myšlenku. Teda rovnou několik kacířských myšlenek, který mu ničily kariéru i pověst. V podstatě jako byste dneska prohlásili, že ke smažáku je lepší kečup než tatarka.

Navázal na Koperníka, který byl zastáncem teze, že všechno obíhá okolo Slunce (tfuj!) a změřil periody orbit jednotlivých planet. Jožka pak roky študoval pohyby planet na nebeské sféře. Tato data sám neměřil, ale získal je od jiného velkého astronoma té doby jménem Tycho de Brahe. Dostat z něj tato měření bylo asi nejtěžším krokem celého procesu, protože Tycho si je syslil pro sebe a s Johánkem se neměli příliš v lásce.

Ale povedlo se a Kepler v roce 1609 publikoval svůj manifest Astronomia novia. Tam kromě heliocentrismu uvedl i to, že dráhy planet jsou eliptické (tfuj, tfuj!!). To fakt nikdo neslyšel rád, protože elipsa je nedokonalý kruh a Stvořitel přece nedělá nedokonalé věci (až na klíšťata).

Poznatků a výsledků svých analýz tam uvedl nespočet, my však ze školy známe jen stručný výcuc ve formě tří Keplerových zákonů.

Přestože to bylo fakt dobrý počteníčko, mělo jednu silnou slabinu, respektive otevřený konec. Odpovídalo sice na otázku JAK?, ale položilo novou, o poznání těžší: PROČ?

A v tu chvilu přichází na řadu Isaac Newton – frajer mezi širokou veřejností proslavený především patáliemi v jabloňovém sadu. Ovšem každej fyzik má jeho fotku s nálepkama srdíček nad postelí, protože Isaac byl fyzik s velkým F, i zbývajícími písmenky.

Jemu totiž otázka PROČ? nedala spát. S tehdejším matematickým aparátem však bylo prakticky nemožné ji objasnit, a tak Newton vymyslel úplně novou matematickou disciplínu – diferenciální a integrální počet.

Kromě toho, že nyní slouží jako vylejvárna prváků na vysoké škole, to byla revoluce. Jako byste do doby kamenné, kdy se lidi po hlavách mlátili pazourkem, přišli s kulometem. Newton takto objevil tzv. mechaniku a teorii gravitace (a řadu dalších objevů, ale o těch třeba jindy).

Já si chci tyto knížky přečíst pohledem člověka 21. století, který má v kapse telefon s aplikací, která mu ukáže, jak bude vypadat obloha třeba za tisíc let. Bude to jako číst detektivku, kde znáte vraha, ale i tak sledujete cestu detektiva.

To bude žrádlo!